Jak Mira k ambasadorství přišel
15. 8. 2023
Miroslav Novotný, paralympionik a sledge hokejista České Paralympijské Reprezentace,
je příkladem odhodlání a odvahy, protože překonává fyzické výzvy, které mu jeho handicap přináší. Stává se tak vzorem pro ostatní – jeho úspěchy na ledě nejenže inspirují lidi s postižením aby hledali své vášně a nevzdávali se před životními překážkami, ale i širší veřejnost.
Naše produkty si na základě doporučení oblíbil tak moc, že jsme se společně shodli na přátelské spolupráci. Produktů má již několik a se všemi je maximálně spokojen. A tak jsme se rozhodli Miru lehce vyzpovídat, které produkty má nejraději a proč.
Ahoj Miro! Pro ty, kteří Tě tak dobře neznají, mohl by ses prosím krátce představit?
Ahoj, jmenuji se Miroslav Novotný a jsem po amputaci obou dvou dolních končetin po srážce s vlakem. Od roku 2006 jsem převážně odkázaný na invalidní vozík a teď jsem začal, posledního půl roku, chodit na dvou protézách. Můj zadek dostává pěkně zabrat (smích) ze všech stran. Proto mě velmi těší, že mi byla nabídnuta spolupráce s vámi. Díky vám sedím jak na obláčku (smích), jak při sportu, tak i během běžných denních aktivit.
A jaká cesta vedla ke spojení Tebe a Libelly?
Mé spojení s vámi vzniklo na doporučení mého kamaráda, dlouholetého reprezentanta parahokeje České republiky, Miroslava Hrbka. Ten mi ukázal svůj – váš – sedák a bylo to..
Takže sis ho vyzkoušel a jel přímo k nám?
Úplně přesně (smích). Už bych neměnil.
Miroslav Novotný (autorská práva fotografie Český Parahokej)
„Před úrazem jsem hrál hlavně ragby. Mám rád kontakt, nebojím se o výsledek porvat. Největší boj mě čekal ale o vlastní zdraví. Po nehodě s vlakem v Praze jsem přišel o obě dolní končetiny. Pak jsem sledoval paralympiádu v Soči, to je osm let zpátky. Říkal jsem si, že to vyzkouším taky. Oslovil jsem pražskou Spartu a to je klub, kde hraju dodnes. Postupně jsem měl možnost zapojit se i do přípravy reprezentace. Jinak jsem ale podnikal v autodopravě, jezdil jsem s taxíkem po Praze a to jsem zažíval taky spoustu zajímavých momentů. Lidi se mnou třeba nechtěli jezdit, když viděli, že nemám nohy, jiní měli hodně dotazů. Naplno se teď věnuju ale hlavně para hokeji, a tak, jako v ragby, tak i teď u para hokeje mě nejvíce na ledě baví přímý kontakt, střety, ten puk si trochu vybojovat.“
Který z produktů Libella je Tvůj nejoblíbenější?
Topka je Libella Seat Varia. Jelikož mi chybí kyčel, tak jsem seděl 15 let strašně nakřivo. Díky diagnostice mi ergoterapeutka Verča dokázala sestavit sedák tak, že už se zakřivením žádný problém nemám a konečně se cítím příjemně. Vydržím jezdit i delší trasy a celkově déle sedět na zadku (smích), což pro vozíčkáře je asi to nejlepší co může být. Ale tím nechci říct, že jsou ostatní sedáky o něco horší. Mám i Mono a Active a jsem maximálně spokojený. Už jen to, že je Libella Seat Varia něco, co ve světě nenajdete a dokáže Vám to tak pomoci, je něco perfektního.
A poslední otázka, taková k zamyšlení, hlubší. Kdybys měl možnost vyvinout jakoukoliv pomůcku pro handicapované, co by to bylo?
To se asi nedá úplně říct, každý přece potřebujeme něco jiného. Každopádně pro mě asi nějaké nové končetiny, nebo rovnou novou míchu. Co se týče těch klasických produktů, pro vozíčkáře je nejdůležitější posed na vozíku. Tím pádem prakticky děláte, po dobře sestaveném vozíku, nejlepší produkty, jaké můžou v životě handicapovaného být.
Díky Miro za tvůj čas, bylo to super.
Také moc děkuji a zdravím všechny, kteří si tento článek přečtou.